Hubert Fontes     úvaha

Poznatky nechtěně nabyté při pravidelné denodenní snaze o zdokonalení kresby, byli podkladem a inspirací pro moji tvorbu. Při této činnosti jsem se postupně dostával do stavu, který OSHO nazývá meditací. Naproti tomu výtvarník A.KRAAYVANGER hovoří o této kvalitě jako o rozporu mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Tato teorie se mi zdá nepřesvědčivá, protože není prověřena praxí, jako učení Oshovo. OSHO píše o čistém vědomí bez obsahu. O stavu bez vůle, o stavu vědomí - že já nejsem mysl o radosti z vlastního bytí. O tomto příjemném rozpoložení hovořilo mnoho malířů. CEZANNE říkával, když začnu přemýšlet na všechno zapomenu. KLEE učil nehledejte formy - formujte. PICASO - já nehledám, já nacházím. Tento stav - tedy meditace, je bez hledání a bez představy, je to čistá relaxace - opak koncentrace. Když hrajeme na hudební nástroj, zpíváme nebo tančíme, dotýkáme se meditace. Nemůžeme při zpěvu přemýšlet o čem zpíváme, protože jsme změnili energii myšlení v bdělost. Meditace není konstantní stav. Jde ji prohlubovat. Domnívám se že v takovém stavu tvořila většina velkých malířů. Jde to rozpoznat například u CARAVAGGIA, KLIMTA, SCHILEHO či BRAGA. Při této činnosti je dobré provádět katarzi, kterou CARAVAGGIO prováděl nevhodným způsobem. Jde poznat které kompozice vnímal celou bytostí a které viděl očima a vymýšlel. V jednostranně zaměřené knize Tajemství starých mistrů píše D.HOCKNEY o svém přesvědčení, že používal při práci optiku. Nevím, proč by si geniální malíř komplikoval život usilovnou prací s optickými přístroji. Při práci musel tvořit bděle bez přemýšlení, tak jako klavírista nemůže přemýšlet, co má hrát uprostřed skladby.